neděle 9. září 2012

Někdy v roce 1994 nebo 1995 za mnou přišla moje maminka s malým výprodejovým katalogem karlovarské porcelánky. Prý se bude rušit výroba, privatizovat.  Nechtělo se mi tenkrát ani se podívat, porcelán mě nezajímal. Přesto jsem nakonec musela (naprosto nezávazně, jenom tak... jak to maminka formulovala) vybrat, který vzor je nejhezčí. Letmo jsem ukázala na jednu stránku a okamžitě jsem celou věc pustila z hlavy.  Za tři dny poštou dorazily tři obrovské balíky! Byl to porcelán, kávová sada, čajová souprava a jídelní souprava, v té úpravě, kterou jsem "vybrala". Nemohla jsem pochopit, jak to maminka dokázala celé tak rychle uskutečnit, vždyť v té době se všechno objednávalo ještě dopisem. Nakonec mi to prozradila... porcelán objednala už před měsícem :))
Čajovou a kávovou sadu jsem si potom vzala do našeho prvního bytu, na jídelní soupravu jsem léta neměla místo a úplně jsem na ni zapomněla. Dnes ráno jsem ji vybalila z originálního balíku. Tak, přijďte na polívku :))








6 komentářů:

  1. jsem tady na polívku a na ty stíny a na všechno♥♥

    OdpovědětVymazat
  2. půvabný příběh Leni, o rodičích a dětech...

    OdpovědětVymazat
  3. To je tak dojemné, jak to vše dokapáva postupně s dalšími roky...

    OdpovědětVymazat
  4. Romaťika! To abych se na tu návštěvu řádně vyfikla ... :o)

    OdpovědětVymazat
  5. To je pravda! Zatím jsem ty talíře nevytáhla a už vím proč... ten dekor vyžaduje adekvátní ošacení ;) ...nejspíš to dělá ten zlatý proužek :)) Tak já se taky vyfiknu a dáme si ji spolu (tu polívku) :))

    OdpovědětVymazat