pátek 6. června 2014

   Během posledních tří let jsem strávila deset týdnů v absolutní tmě. Pobývala jsem v pohodlné klimatizované vilce i v hliněném domku s podlahou z udusané hlíny. Většinou jsem ve tmě strávila týden, jednou jsem zůstala dva týdny.
A co jsem tam našla? Lásku! Ne lásku jako líbivý esoterický slogan, ale lásku jako neoblomnou fyzikální veličinu.
   A protože článků o tom, co se dá ve tmě zažít, vidět a cítit vzniklo v posledních letech poměrně hodně, rozhodla jsem se, že zkusím napsat něco o tom, jak pobyty ve tmě mění člověka a jeho vnímání světa z dlouhodobého hlediska. Pokud vás tohle téma zajímá, víc si můžete přečíst právě tady. Nenapsala jsem nic, čím si nejsem jistá a nic, co bych sama nezažila. To čemu nerozumím, nebo to zatím neumím pojmenovat jsem si nechala pro sebe :)

   Krásný den :)

   ...svoje zážitky s tmou jsem před třemi roky začalka zpracovávat formou komiksu, který jsem nikdy nedokončila a teď jsem ty zápisky našla. Tady je jedna stránka :)