čtvrtek 5. listopadu 2015

   Odjakživa mě na podzim pronásledují stejné úvahy. Začne to s prvním jablkem sebraným pod stromem. Odkud se vzala ta dokonalá chuť?  Jak je možné, že strom svými kořínky dokáže v hlíně (ochutnávali jste někdy hlínu?) najít tu sladkost, lahodnost a vůni. Jak vytvoří tak lákavé barvy? Dokázali byste to - dokázal by to člověk? Za pomoci světla a tepla z hlíny vytvořit nekonečné množství chutí vůní a barev (pomyslete na všechny plody, ovoce i zeleninu).
   Hned si představuju, jak by to třeba vypadalo. V obchodech by se prodávaly přístroje - člověk by si je na zahradě zapíchl do země, ony by se kontaktem s hlínou aktivovaly, do země by zasunuly ještě jemnější předivo sond a trubiček, nad zemí by rozevřely solární panelky, které by zároveň dokázaly vázat ze vzduchu oxid uhličitý a za nějaký čas byste mohli sbírat plody! Krásně byste si mohli naprogramovat, co za ovoce byste chtěli - představuju si to jako takový ten dotykový displej na váze v Kauflandu - přejít na položky Zelenina, přejít na položky Ovoce, počet i hmotnost, nutriční složení.
   A víte, proč to nejde, proč takový přístroj ještě nikdo nevymyslel a ani nevymyslí? Protože jablko je zázrak! Lidé si dost často myslí, že zázraky neexistují. Tedy, že existují jen v našich představách a fantazii. Ale je to přesně naopak. Denně se ve svém životě potkáváme se zázraky, jen jsme si zvykli brát je jako běžnou věc. Třeba právě jablko. A obecně všechny plody. Mláďata a miminka. Jak to, že se v těle matky vytvoří něco tak dokonalého? A co teprve jak se do nového těla dostane duše - nebo - pokud je pro vás duše příliš esoterický pojem - vědomí? Další zázrak.
   Zkuste je hledat - další zázraky - je to velice zábavné, dobrodružné a celá věc, pokud ji dotáhnete do konce má opravdu silné terapeutické účinky. Terapeutické přesně v tom směru, v jakém dnes většina lidí potřebuje. Skoro začínám uvažovat o tom, že si otevřu kursy Hledání zázraků v běžném životě - tolik pozitivní energie, jakou generuje hledání zázraků totiž hned tak něčím jiným nezískáte :)
   Ale pro začátek - zkuste dnes jít ven a najít, utrhnout nějaký plod a zakousnout se do něho. A zkuste při tom myslet na to, že  strom všechny ty chutě, vůně a lahodnosti svými kořínky vydobyl z půdy, z hlíny, ze vzduchu a slunčního světla a vytvořil z nich jedinečné dílo - zázrak - který je nejen velice chutný, ale obsahuje i látky, které nezbytně potřebujete k životu. Pokud si všechno představíte dostatečně barvitě, pocítíte obrovský příval vděku a ten zase s trochou šikovnosti můžete nasměrovat třeba právě na strom pod kterým jste jablko našli. A pokud se budete opravdu soustředit, můžete ucítit - s trochou cviku určitě - jak se strom celý zatetelí radostí a doslova vás obejme.
   Pro mě osobně je jablko symbolem a zároveň důkazem existence Boha - nekonečné lásky - základního dobra jak chcete. Už od dětství, každý podzim se pro mě nese v tomto duchu - trálalálalá ;)

Krásný den :)

















pondělí 30. března 2015

   Už se vám někdy stalo, že jste si řekli, že je dnes obloha škaredá? Nemám na mysli tu situaci, kdy vám počasí pokazilo plány. Mám na mysli pouze estetické hledisko bez ohledu na praktické dopady. Přemýšlela jsem o tom nedávno, když jsem pár dní ležela v posteli s chřipkou a hlava mě bolela tak, že jsem nemohla dělat nic jiného než se dívat z okna.
   A uvědomila jsem si, že se mi ještě nikdy v životě nestalo, že by se mi v nějaký okamžik nelíbila obloha.
   A pak jsem šla ještě dál a zjistila jsem, že i krajina - pokud není člověkem přímo zničená je vždycky krásná. A pak zvířata - už jste někdy viděli škaredé zvíře? Dokonce i když pomyslíte na zvířata, ktera bývají často obsahem nejrůznějších fóbií a ponoříte se jen do účelné elegance a dokonalosti formy narazíte nakonec zase na krásu.
   Rostliny jsou svým sklonem k tomu být nádherné známé všeobecně. Ale co člověk? Nechci tu vůbec přemýšlet o tom proč, ale je snad jedinou formou, která se rozhodla vzdát - ne vždy, samozřejmě - krásy?
   Abych doložila svoje úvodní tvrzení, vzala jsem si s sebou na dnešní procházku se psem foťák, abych vyfotila oblohu. Nevybírala jsem ani počasí, ani místo, ani denní dobu. Prostě náhodná obloha :)
   A jak to máte s oblohou vy? Narazili jste někdy na opravdu ošklivou?