sobota 9. února 2013

   Nedávno jsem si tu stěžovala, že z našeho života pomalu mizí rukou psané písmo. A přemýšlela jsem, co ho může zastoupit... A už to vím. K té myšlence mě přivedla milá Rosa. S Rosou se neznám osobně a přesto jsme něco jako přítelkyně. Myslívám na ni, je mi sympatická, ráda čtu její blog... Skrze blog jsem ji i našla. Ano, chci říct, že projevy lidí na internetu nejsou zdaleka tak anonymní a neživé, jak se obecně soudí. Naopak, čím dál víc jsem přesvědčená, že se z nich dá vyčíst mnohé, tak jako z písma.
   Už několik let se pohybuji na stránkách, na kterých může kdokoliv prezentovat a prodávat svoji tvorbu (hand made výrobky). Během těch roků jsem tu potkala spoustu lidí, kteří mně svým projevem (tím, co vyrábějí, jak a z čeho, jak o tom píší, jak to fotí a jak vystupují) byli velmi blízcí a sympatičtí. Loni v létě jsme se rozhodli, že se sejdeme. A všichni, vlastně všechny (na začátku jsme byly jen samé ženy), jsme byly velmi napjaté, jak to dopadne. Budeme si takhle blízké i naživo?
   Musím říct, že naše setkání předčilo všechna očekávání. Sešly jsme se už několikrát, připojili se k nám už i někteří z našich mužů a dětí. Scházíme se v sobotu a podnikneme tradiční výlet k našemu kultovnímu místu ;) Provykládáme spolu skoro celou noc, nasmějeme se na čtvrt roku do zásoby a v neděli zase jedeme domů. Na všechny strany, od Liberce přes Prahu, Pardubice, Kostelní Radouň, Dubňany, Tišnov až po Opavu a Třinec. Já nikam nejedu, scházíme se totiž u nás. Dům funguje přesně tak, jak jsem si to představovala ještě dřív, než se začal stavět :)
   Milá Roso, moc děkuji za to, že jsi mě zmínila ve své akci Ilevn. Přivedlo mě to až k těmto úvahám. Odpovědět na tvoje otázky ale nemůžu, neměla bych tu potom celý rok o čem psát ;)
   Tak na závěr alespoň odkazy na moje oblíbené blogerky :) ...Rosu jsem už zmínila (pozvání na polívku pořád platí ;) ). A často mě můžete potkat i u mari.bou, mi., Makčinky, Pondělí, Helenky, Ituky, Medvědiček, Rožulky, Tůdle, Zuz-anny a Pei.




9 komentářů:

  1. Leninko, já se tak dojala, děkuju.

    OdpovědětVymazat
  2. Leni, je to napsáno přesně tak jak to cítím i já sama, od začátku až do konce. Ta blízkost je až neuvěřitelná, je to čirá radost uvnitř mé bytosti ♥

    OdpovědětVymazat
  3. Lununku, bez Vašeho skvělého domu a srdcí na dlani, by to nikdy tak krásně nešlo ♥♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  4. Leni, já Tě /Vás/ miluju! ♥ A podepisuju se pod všechno! A děkuju, že vás mám!

    OdpovědětVymazat
  5. Leni,
    dojatá, rozněžněná, mírně rudá ... jsem poté, co jsem si to (opakovaně) přečetla.
    Někde jsem četla, že přes blog se ukáže tak 10% osobnosti člověka, myslím, že je to víc. A hlavně - že stejně jako při setkání čumák-na-čumák člověk o sobě nezřídka prozrazuje víc, než si sám myslí.
    Sedím u internetu nemálo, taky si myslím, jak už kde koho znám - hohoho. U kafe jsem (zatím) seděla jen se třemi úžasnými blogerkami, na "rande na slepo" šla zpocená, domů zpátky pak nejnadšenější. Všechny tři kočky naprosto předčily má očekávání, byly skvělé, krásné, vtipné, milé a všechny mi přinesly dárek!!!
    Blogosféra je skvělá "věc".
    PS: Na oběd jsme dneska u našich, ale navečer budeme projíždět Vysočinou, tak ... budu ti aspoň mávat z okýnka auta, jo?!? ... protentokrát ... :o). DĚKUJU TI!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Roso, navečer mávám z okna a těším se někdy na setkání čumák-na-čumák :))

      Vymazat
  6. Lununku♥♥♥ ... kulunu :o)***

    OdpovědětVymazat
  7. Často si myslíme, že slova ztrácejí význam, někdy je jich až moc a někdy stačí málo.Léta mám v hlavě věty z filmů,knížek,obvykle spojené s něčím a pak je tu Tvé "soustředěné bytí",dvě slova stále se mi vracející,téměř denně...Je to taková moje první pomoc v krizi.Díky,Lenko

    OdpovědětVymazat
  8. Jejda Bohdano, to je milé, sama už bych si na ta svoje slova nevzpomněla, ale pořád se přesvědčuji o tom, že žít jinak (a spokojeně) není možné :) Moc ti děkuji za přízeň, krásné dny :)

    OdpovědětVymazat