středa 12. června 2013

Asi před půl rokem, někdy v zimě, k nám přijel na návštěvu kamarád s raw dortem. Bylo to moje první setkání s touto stravou. Dort byl vynikající, jen mi připadal náročný na přípravu. Za hlavní přednost "živého stravování" jsem totiž vždycky považovala to, že jídlo je prakticky okamžitě hotové. Utrhnu a sním. Ale tenhle dort vznikal různým namáčením ořechů, mixováním s ovocem, vrstvením, chlazením a odležováním. Což u mě sice vyvolalo velkou vlnu vnitřní vděčnosti ke kamarádovi a jeho ženě, zároveň ale i pocit, že raw "vaření" je těžká alchymie.
Od té doby jsem na zmínky o raw food narážela všude. A čím víc jsem pronikala do jejích principů, tím víc jsem věděla, že tohle nebude pro mě. Proč krájet cuketu na tenké plátky a prokládat je rozmixovanými kešu ořechy se sušenými rajčaty a spoustou dalších věcí, aby vzniklo něco, co sice vypadá jako lasagne, ale je to něco úplně jiného? K nahrazování čehokoli čímkoliv mám navíc odjakživa velmi odtažitý vztah. Linoleum, s "kachličkovým" vzorem, kachličky s "dřevěným" vzorem, dřevotříska vzor jasan, cuketa místo lasagní...
Až docela nedávno jsem narazila v nějaké diskuzi na zmínku o tom, že se jedna slečna raw stravou zbavila poruchy štítné žlázy. Tuhle poruchu mám asi dva roky taky. Podle dostupných informací není léčitelná, je ale "lehce zvládnutelná" s pomocí jedné tabletky denně. Od chvíle, kdy tyhle tabletky beru hledám způsob, jak se té poruchy zbavit. Neumím si totiž představit, že budu po zbytek života každé ráno polykat prášek.
A tak jsem se rozhodla. Nemám žádný plán, jak, kdy, kolik a podobně. Mám jenom cíl. Vyzkoušet na sobě, jestli je opravdu živá strava tak všemocná, jak se můžeme na nejrůznějších stránkách dočíst.
Rozhodla jsem se, že to celé pojmu jako velice příjemnou záležitost. Zeleninu a ovoce miluju a tak jsem začala tím, že jsem jejich podíl v naší stravě zvýšila na maximum.
Každé jídlo, které sním, je alespoň z poloviny čerstvá zelenina nebo ovoce. Skoro do všeho sypu semínka nebo ořechy. Začala jsem pěstovat bylinky a kam to jde (a jde to čím dál víc) dávám čerstvé lístky. Přestěhovala jsem do nového domu mixér s příslušenstvím (zapomněli jsme ho ve starém domě u rodičů.)
A co jsem po asi dvou týdnech zjistila? Že už nedokážu sníst žádné jídlo bez čerstvé zeleniny, nechutná mi. Spotřeba ovoce a zeleniny se u nás přibližně ztrojnásobila a stále stoupá. Cítím se výborně! Naposledy jsem podobný pocit lehkosti na těle i v hlavě zažila před víc než dvaceti lety, když jsem přestala jíst maso. A myslela jsem si, že už ho nikdy nezažiju :)
Sama nevím, kde má snaha skončí, hodlám jít jen tam, kde to bude pořád příjemné.
Jestli je mezi vámi někdo se zkušennostmi s raw food, budu vám vděčná za jakýkoliv podnět :)

Tohle je teď množství ovoce a zeleniny, které nám vystačí na jeden a půl dne...
 

A tohle na jiný den :)


Děti jí hlavně ovoce :)


A do všeho sypu semínka...

 

A na závěr kopíruji desatero pozitiv živé stravy, jak jsem je našla na internetu:
  1. Jasná a svěží mysl
  2. Po jídle nepřichází únava, ale naopak energii doplníme
  3. Čistá pleť, mizí ekzémy a jiné kožní problémy
  4. Postupné mizení rozličných zdravotních problémů
  5. Ustálení váhy. Hubený může přibrat, silnější naopak zhubne.
  6. Možnost částečné nebo úplné samostatnosti v obživě - sběr, pěstování.
  7. Automatická postupná sounáležitost s přírodou a pochopení jejích principů
  8. Lepší zvládání stresových situací, větší klid a pohoda.
  9. Menší potřeba spánku. Není nutná dlouhá a náročná regenerace jako po vařeném jídle.
  10. Začneme-li sami u sebe, dříve nebo později se k nám začne přidávat nejbližší okolí = má smysl začít sám u sebe, neboť změna u jednoho člověka může být velikou změnou v globálu.
...No, nestojí to za to?

11 komentářů:

  1. Leninko!!! Jsem na tom podobně, já už na živou stravu (ten název se mi líbí víc!) narážím víc jak rok! Je fakt, že třeba sníst krajíc chleba bez zeleniny (pokud to není čerstvě upečený domácí ještě teplý voňavý chléb s máslem) mám problém odjakživa. Raw dort jsem zatím neochutnala, ale moc mne to láká, ale od té doby co jsem na tohle stravování narazila se krmíme syrovým a živým také víc a víc! Jediné co mi na tom vadí je nedostupnost či omezenost zdrojů v zimním období! Ale třeba měsíc jsem skoro denně snídala rozmixovaná jablíčka s něčím zeleným - špenát, kopřivy (ty jsou výborné!!!), jitrocel, ptačinec, lopuch, kostival, plicník, jahodníkové a maliníkové listy...když se do toho přidá banán, tak to baštil i brtníček, i když byl zpočátku odrazen zelenou barvou! Momentálně u mne vedou jahody! A výborné jsou mixované koktejly s banánem - právě třeba s jahodami, vznikne lahodné ovocné mléko, dají se přidat třeba namočené a oloupané mandle nebo semínka! Hodně si dělám i konopné "mléko", to je dobrota! Prostě snažím se používat hlavně lokální potraviny, ale nejde to tak úplně docela. Mým plánem je momentálně nasušit co nejvíce zásob z letních přebytků - chtěla bych zkusit sušené jahody, sušené třešně jsou výborné, proto bych jich letos chtěla zkusit nasušit co nejvíc, různé křížaly, jahody! Také se cítím lehce, někdy jím celé dopoledne jen pár kousků ovoce a je mi taaak dobře. Kvůli kojení tedy sním hromady semínek, ale neomezuji ani běžné jídlo, vařím když mám chuť na vařené, tam zas lehce zařazuji makrobiotiku a k tomu kopu salátu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé Helenko! To mě mohlo napadnout, že o tom budeš něco vědět :)) ...Ano zimní období bude trochu problém, já jsem až dotěď v podstatě bojkotovala tropické ovoce. Teď ho ale kupuji, protože toho sezóního je zatím málo. A včera jsem právě dělala mixovala banány, jahody a oříšky :) Jen jsem si do toh zatím netroufla dát to zelené, i když jsem je měla nachystané :))
      Já teda zatím taky vařím a vařím ráda. Miluju rýži, brambory na všechny způsoby a domácí chleba i těstoviny.
      Naklíčit pohanku rozhodně zkusím, to by právě mohlo fungovat v zimě, děkuji za tip :)

      Vymazat
    2. Leni, zeleného se neboj :-) znáš tohle http://vimeo.com/30882389# ? přeju krásný den ♥

      Vymazat
    3. Jo a ještě, všechna semínka je lepší před jídlem namočit a pak propláchnout, není to moc práce, ale je potřeba si vzpomenout - stačí 2hodiny, ale můžou být přes noc - aktivují se enzymy - doslova semínka ožijí, odblokují se růstové inhibitory, semínka (i oříšky) jsou měkčí, lépe se koušou a jsou stravitelnější :-)

      Vymazat
    4. Helenko, to je výborné :)) Jen jak se ty děti usadily na bílém gauči, tak jsem se lekla, jak to dopadne ;) Rozhodně to zkusím, ty borůvky a maliny na povrchu vypadají dokonale, celé je to jako nějaký pohádkový lektvar :)) Krásný den i vám ♥♥♥

      Vymazat
    5. zrovna jsem posnídala jahody se špenátem a troškou medu - výborné :-)

      Vymazat
  2. Omlouvám se za zmatený, v euforii psaný komentář (jo! opět v tom nejsem sama :-))). A ještě jsem si vzpomněla, zkoušela jsi klíčit pohanku? Je výborná - jen tak na zobání, do salátu, dá se udělat i "syrová" kaše právě z naklíčené pohanky a stejně tak jde klíčit i oves, špalda, pšenice, žito - po naklíčení pomixovat s trochou medu, oříšků, semínek, mandlí nebo ovoce!

    OdpovědětVymazat
  3. Zajímavé,je pravda,že někdy je to všechno jenom o tom,překonat zaběhlé a pohodlné rituály.
    Ideální je to doma vypěstované,a jak píše Helenka sušit a sušit.
    Myslím,že i malý kousek "živého"je pro mnoho lidí velký krok,koneckonců vidím to denně ve své práci,jak obtížné je změnit se.
    Desatero by mělo viset v každé čekárně.
    Helenko,tvůj komentář se minezdá zmatený,ale chápu tvojí euforii!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohdano, to je přesně ono! Řekla bych, že jedna z věcí, které mají v životě smysl, je umět přehodnotit a překonat zaběhlé rituály :) Ovšem v klidu a s rozvahou, žádné revoluce ;)
      Krásný den :)

      Vymazat
  4. Já chápu pojem "raw food" jako čistě rostlinou stavu, která se konzumuje buď přímo, máčí se, nechává se klíčit, do určitého stupně, asi 40° se suší "peče". Strava si tak zachovává patřičné živiny, je lépe stravitelná a navíc se člověk cití vitálně fyzicky, duševně a mysl je svěží. Ale nemyslím si, že člověk dokáže pouze stravou uzdravit svoje nemoci. K tomu bych podotkla, že každá nemoc má někde nějakou duševní příčinu, kterou je třeba najít a pak s ní pracovat a postupně ji odstranit, tzn. většinou je nezbytné provést změnu na sobě samém, změnit dosavadní přistup v té či oné obasti apod. Tělo je vlastně našim signálem, a když něco někde nefunguje , je třeba se zastavit a popřemýšlet... tímto se zabývá i celostní medicína. Každopádně jedná se pouze o můj názor a je na každém, čemu věří a chce věřit. Toto je prosím můj příspěvek v kostičce do diskuze:)
    Pohodový den Leninku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzi, s tím naprosto souhlasím. Každá nemoc má duševní příčinu a ideální je začít se uzdravovat tím, že ji najdeme a celému svému problému porozumíme. Je to náročná, ale velmi efektivní a po duševní stránce osvobozující metoda. Většinou není těžké příčinu najít, jaksi podvědomě o ní víme , ale často se nechceme pustit do jejího řešení, protože to může být i dost bolestné. Raw food - živou stravu vnímám jako velkou podporu svému tělu, ať už při boji s nemocí, nebo jen jako vyjádření úcty ke svému tělu, životu atd... :)

      Vymazat