Motýlci přiletěli do mého obchodu. Mašlička samozřejmě není můj nápad :) Ale líbí se mi, že využiju i ty nejmenší kousky látek a velmi mě bavilo vymýšlet konkrétní řešení všech detailů. Maličkost pro radost.

Výpravy do lesa okolo domu jsou pro mě zatím stále velmi napínavé. Skoro pokaždé narazím na nějakou zajímavou stavbu nebo studánku a navíc neznám ani zdejší cesty, takže nikdy nevím, kam dojdu. 
Osamělé procházky lesem, ve všední den odpoledne, kdy nepotkám vůbec nikoho, miluji. Kolem se rozléhá jen pravidelný zvuk mých kroků ...raz, dva, raz dva a člověk nemá nejmenší chuť měnit rytmus, ani směr chůze. Často se dostanu dál, než jsem původně plánovala. A tak, ukolébávána pravidelným pochodem mám spoustu času a prostoru přemýšlet třeba o tom, co říkají nápisy na takzvaných Slunečních hodinách...

"Kdybych měl volit mezi pravdou a krásou, nebyl bych ani vteřinu na rozpacích. Zvolil bych si krásu, neboť jsem přesvědčen, že krása v sobě tají vyšší pravdu než pravda sama."(Anatol France)

...je to skoro jako hlavolam, pravda vyšší než pravda sama... raz, dva, raz, dva... je ještě jiná pravda, než pravda... raz, dva... souvisí krása s pravdou... pravda je ve skutečnosti něco mnohem jednoduššího a  skromnějšího, než si představujeme...  a ano, dozajista souvisí s krásnou... člověku se nechce zastavit, ani měnit směr...

 

S Adélkou a Violkou jsme vymodelovaly úchytky ke kuchyňské lince. Jsou z bílé šamotové hlíny, naglazované průhlednou a bílou glazurou. A myslím, že vypadají docela dobře :) ...nebo ne?