Kdysi dávno měla Adélka období, ve kterém milovala Čapkovu pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou vařili dort. Nejen, že jsme knížku četli pořád dokola. Museli jsme si ji hrát jako divadlo, vymýšlet recepty na dorty, péct dorty, jíst dorty, kreslit dorty...
   A nakonec jsem dostala nápad napsat Adélce knížku o dortech, která se bude tak trochu točit okolo té milované původní knihy. Kromě úvodní kapitoly pojednávající obecně o dortech jsem vymyslela ještě dva příběhy. První je o dvou holčičkách (Adélka tehdy a ještě i dlouho potom milovala příběhy o jakýchkoliv dvou holčičkách), které si podle pohádky O pejskovi a kočičce upečou taky dort, do kterého dají jen to, co mají nejraději. (A kupodivu to i dobře dopadlo, dort byl výborný!)
   Druhá pohádka je o pejskovi a kočičce, kteří spolu bydlí v domečku a milují pohádky O pejskovi a kočičce. Všechny je mají doma a navzájem si je předčítají. A tento pejsek s kočičkou si jednou řeknou, že je velká škoda, že ten pejsek s kočičkou z té původní knížky ten svůj dort vlastně vůbec neochutali. A tak se rozhodli, že ten dort upečou znovu, přesně podle návodu v té knize (ano, včetně hlavy z husy) a toho původního pejska a kočičku na něj pozvou. (V knížkách, dětském světě a fantazii je všechno tak jednoduché a přímočaré.)
   A představte si, že ten pejsek s kočičkou přijeli a dort se povedl a všichni si moc pochutnali, takže bezmála sto let stará křivda byla napravena. Ptáte se, jak to, že jim z dortu taky nebylo špatně, stejně jako tomu zlému psovi? To je jednoduché... zlý pes dort shltal celý sám a shltal ho ještě horký. Ten dort se měl nechat vychládnout a měl se rozdělit nejmíň mezi dva psy a dvě kočky. :)

   Všechny vás moc zdravím v novém roce a přeju vám, ať všechno, do čeho se letos pustíte dobře dopadne :)