středa 14. května 2014

   Dneska jsem si vymyslela novou hru, která mě natolik baví, že se s vámi o ni musím podělit. Přes veškerou jednoduchost je velmi efektní.  Potřebujete jen sedět, nebo stát někde za oknem, pěkně v teple. Venku fouká vítr a stromy a keře se vlní, třepotají lístky a mávají větvemi. Vtip spočívá v tom, že sami sebe přesvědčíte, že venku vůbec nefouká vítr, vítr vlastně vůbec v tomhle světě neexistuje. Naopak zde ale máme stromy, které se hýbou. Tančí, mávají si, hladí se navzájem. Celé ulice jsou najednou neskutečně živé! A poněkud znepokojivé, pravda ;)
  Musím se přiznat, že jsem tuhle hru nevymyslela. Naopak, zamyslela jsem se v autě natolik, že jsem úplně zapomněla na tenhle svět a ze zamyšlení mě vytrhlo překvapení! Jak se ty stromy nádherně pohybují, s jakou láskou a vřelostí! Ano, doslova mě to rozesmálo :)

  Fotky pohybujících se stromů sem dávat nebudu, ale kdyby si někdo pamatoval naši chýši ...už roste, obrazila!

Krásný den! :)



4 komentáře:

  1. Když tady čtu "zamyslela jsem se v autě natolik, že jsem úplně zapomněla na tenhle svět", tak si myslím, že jsem jel dneska v autě za tebou :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, přede mnou takoví taky občas jezdívají :)) Zajímalo by mě, co zrovna hrají! :)

      Vymazat
  2. Leni to je krásný...tuhle představu jednou použiji jako podnět pro improvizaci na taneční hodině s dětmi:)

    OdpovědětVymazat