Kdysi jsem se v knize Jaroslava Svobody Ekozahrady dočetla o tom, co se stane, když ze sadu zmizí ptáci. Stromy přestanou plodit. Přišli na to náhodou jednou v americe, když v jednom sadu spolu se škůdci vyhubili i ptactvo.
   Ať teď listuji zmíněnou knihou jak chci, na tento úryvek nemůžu narazit, tak ho tu nebudu citovat. Vzpomněla jsem si na něj nedávno, když se v zahradě u domu, kde jsme donedávna bydleli, stal malý zázrak. Stará švestka, která už léta nerodila, se najednou obalila plody tak, že se jí pod jejich tíhou lámaly větve.
   A tehdy jsem si vzpomněla na zmíněný úryvek popisující nešťastný přehmat s postřiky a napadlo mě, že jsme u nás provedli opačný pokus. Ten rok jsme totiž do koruny téhle švestky v zimě umístili krmítko pro ptáky. Koruna pak byla po celou zimu a jaro pořád plná nejroztodivnějších ptáků.
   A možná, že to bylo i úplně jinak, co já vím.
   Každopádně by mě teď zajímalo, jaký užitek budeme mít letos z toho, že máme každý den srnky až u domu :)
   Krásný zimní Zelený čtvrtek vám všem :)