Začalo to před pár lety, když jsem vodila děti na hodiny tancování. Ve studené šatně se převlékaly a já jsem jim skládala oblečení na hromádku. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že jim s těmi vyhřátými kousky oblečení beru něco vzácného. Tehdy jsem začala přemýšlet o tom, proč vnímám teplo vydávané tělem jako vzácnost a proč mám pokaždé problém nechat jejich vyhřáté oblečení jen tak ležet v šatně a odejít.
Přemýšlela jsem často a trvalo mi to asi rok, možná rok a půl, než jsem na něco přišla. Byl to jeden z těch jasnozřivých okamžiků, kdy najednou víte všechno a zdá se vám to velmi prosté. Teplo vydávané tělem je jedním z projevů duše v těle. Jedna z nejvzácnějších věcí, které máme. Nejcennější dar, který můžeme komukoliv poskytnout. Vědomě či nevědomě. Obejmout, nebo pro někoho cizího zahřát sedadlo v tramvaji.
Pokud víte o někom, s kým můžete jakýmkoliv způsobem svoje teplo sdílet, vězte, že větší štěstí tady a teď jen těžko budete hledat.
♥♥♥
OdpovědětVymazatLeni, slzím, děkuju za dojemně krásné čtení ♥♥♥
OdpovědětVymazatano...
OdpovědětVymazatTo je něco tak nádherného, co jsi nám tu napsala. Jsem dojatá a šťastná, že mám s kým svoje teplo sdílet...;-). Překrásný článek, děkuju za něj.
OdpovědětVymazatVivi
Vivi, tak to mě moc těší :)
OdpovědětVymazatNo páni...jsem překvapená, jaký nádherný blog jsem objevila!!! Máte úžasný dům na krásném místě, překrásný ineriér. Myslím, že jsem ode dneška závislá :). Moc milé to tu je...
OdpovědětVymazatMarkéto, děkuji, to jste mě teď potěšila :)
VymazatNejdříve jsem velmi dlouho koukala na fotku, než jsem se od krásných kočiček dokázala odtrhnout a začala číst... Kočičky teplo také vycítí, ne nadarmo lehají na kteroukoliv věc, kterou si sundáme (a to i když už je studená... ta moje si oblíbila můj první vlastnoručně upletený svetr, takže jsem jí ho nechala jako pelíšek...). Lidské teplo je úžasná věc a tenhle článek mě moc potěšil. Veronika
OdpovědětVymazat